Příbram

Autobusové nádraží:

Dvořákovo nábřeží:

Jiráskovy sady:

Náměstí 17. listopadu:

Náměstí J. A. Alise:

Náměstí T. G. Masaryka:

Nemocnice:

Plavecký bazén:

Pražská ulice:

Venkovní bazén:

Zimní stadion:

Město:

Příbram - Wikipedie:

Příbram (německy Freiberg in Böhmen, Przibram či Pribram, v období protektorátu Pibrans; vedle obvyklého genitivu Příbrami je v názvech okolních obcí užíván i starší tvar Příbramě) je okresní město ve Středočeském kraji, 54 km jihozápadně od Prahy v oblasti pod Brdy na říčce Litavce. Na začátku roku 2014 zde žilo 33 tisíc obyvatel.

Pohled na Svatou Horu a Staré město, Příbram. Autor: Miroslav Langer.

Příbram byla proslulá jako historické hornické město, což nyní připomíná Hornické muzeum Příbram, jedno z největších hornických muzeí v České republice spravující rozsáhlý skanzen. Nyní, po útlumu těžby, je známá hlavně díky poutnímu místu Svaté Hoře, kde je barokní klášterní komplex. Ten se nachází na kopci přímo nad centrem města, s ním je spojený krytým schodištěm.

Západní dominantu města tvoří zalesněný hřbet hory Třemošná (778 m) v Brdech.

Katastrální území Příbram zahrnuje převážnou část území místních částí Příbram I (historické jádro a sever města), Příbram II (východní část centra včetně Svaté Hory), Příbram III (jižní část centra), Příbram IV (západní část centra, okolí nádraží a oblast Na pahorku), Příbram VIII (oblast na jihozápadě kolem ulice Školní) a Příbram IX (Nová Hospoda, na východě města u Dubna). Vlastní katastrální území mají části na západním a jižním okraji města: Březové Hory (spadá do místní části Příbram VI-Březové Hory a většiny části Příbram VII), Lazec (Příbram), Kozičín, Orlov, Zdaboř (Příbram V), Žežice, Zavržice a Brod.

Bytíz má samostatné katastrální území a je exklávou města Příbrami. Příbramské části Jerusalem a Jesenice patří do katastrálního území Háje u Příbramě, které je tak v rozporu se zákonem o obcích rozděleno do dvou obcí, protože vlastní Háje jsou samostatnou obcí.

Geografie

Příbram se nachází pod úpatím Brd, jejichž nejvyšší vrchol Tok (865 m) leží jen necelých 10 kilometrů západně od centra města. Střední nadmořská výška města je 502 metrů. Celková výměra města je 33,41 km2. Městem protéká říčka Litavka a Příbramský potok, na němž je přímo v centru města několik rybníků, celková rozloha vodních ploch ve městě je 37,7 ha, tedy 1,1 % rozlohy města.

Důlní činnost ovlivnila podobu krajiny okolo města, v níž se tak nyní nachází mnoho hald s vytěženou zeminou, které se daří jen pomalu rekultivovat. Dílčí rekultivací prošly alespoň haldy uvnitř města. Zemědělská půda pokrývá bezmála polovinu rozlohy města, z více než čtvrtiny jde o ornou půdu (936 ha). Lesů, zasahujících především z lesnatých brdských porostů, je 618 ha.

Zastavěná plocha obce činí jednu šestnáctinu její rozlohy, přesně 209 ha.

Historie

Vedle několika poznámek ve staročeských legendách pochází první skutečná zmínka o Příbrami z roku 1216, tehdy byla majetkem pražského biskupství, později arcibiskupství, koncem 13. století se zde už těžilo stříbro. Městská práva obdržela Příbram od arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka v roce 1406, potvrzena byla i poté, co se dostala Příbram od roku 1431 do majetku českých králů.

Od roku 1579 byla Příbram královským horním městem. V barokním období vznikl svatohorský komplex - poutní kostel Panny Marie obklopený čtvercovým ambitem s rohovými kaplemi a bývalou rezidencí Jezuitů. Rozmach dolování pokračoval od 17. století, v 18. století bylo vybudováno pět hlubinných dolů u Příbrami na Březových Horách. V dole Vojtěch byla v roce 1875 poprvé na světě dosažena hloubka 1 000 m. Požár v Mariánském dole v roce 1892 připravil o život 319 horníků. Příbram byla jedním z nejmodernějších evropských důlních revírů až do 20. let 20. století.

Za druhé světové války byla v okolí Příbrami oblast silného partyzánského hnutí. Příbram byla osvobozena sovětskými partyzány kapitána Olesiňského, ale v nedaleké Slivici padly údajné poslední výstřely druhé světové války na evropském kontinentu až 11. května 1945, o den později se tam vzdaly poslední jednotky německého Wehrmachtu.

Březové Hory byly připojeny k Příbrami v roce 1953. Za socialismu význam Příbrami vzrostl díky těžbě uranu, zdejší doly byly ale v 50. letech také součástí systému táborů nucených prací.

Současný život města ovlivnily obdobnou měrou jak společenské změny po Sametové revoluci roku 1989, tak ukončení důlní činnosti.

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | admin | registrace | podmínky | mapa stránek | diskuzní fórum