Sedlčany - náměstí T. G. Masaryka
Sedlčany - Wikipedie:
Sedlčany (něm. Seltschan) leží v jihovýchodní části okresu Příbram, v tzv. Sedlčanské kotlině na soutoku Mastníku a Sedleckého potoka. V současnosti jsou třetím největším městem okresu; sídlí v nich obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vykonává státní správu v přenesené působnosti i pro další blízké obce.
Historie
První písemná zmínka pochází již z roku 1294. Již od 12. století[zdroj?] byly střediskem Středního Povltaví. Na počátku 14. století patřila tehdejší trhová ves Rožmberkům, kterým patřily i místní zlaté doly. Za vlády Karla IV. je ale museli vrátit královské komoře. V 15. století získalo město mnoho privilegií a do městského znaku rožmberskou pětilistou růži. V roce 1580 město získal známý stavitel rybníků - regent Jakub Krčín z Jelčan, který začal brzy vybírat od projíždějících kupců vysoké mýtné. Kvůli tomu se začali kupci městu vyhýbat, což způsobilo spor Krčína s měšťany.
Další větší rozvoj města nastal až v roce 1894, po vybudování železniční tratě Olbramovice - Sedlčany. Nová Radnice byla postavena v roce 1903; dnes jsou na ní umístěny památníky padlých v obou světových válkách. Za 2. světové války došlo ke zřízení nacistického vojenského výcvikového prostoru, a k vystěhování Sedlčanska, Sedlecka a Voticka (kde byla velká koncentrace tradičního českého obyvatelstva). 8. května 1943 byla v Sedlčanech zřízena pobočka přesídlovací kanceláře, která zajišťovala vystěhování obyvatel města do 1. srpna 1943. Po roce 1945 začaly vznikat velké průmyslové závody (Sedlčanské strojírny, Povltavské mlékárny, později BIOS, KDS, Hamiro a j.).
Území města
Centrum města tvoří náměstí T. G. Masaryka se starou radnicí (v níž je městské muzeum), novou radnicí a obchodním domem Rozvoj. Přímo přes náměstí prochází severojižním směrem silnice II/105, která v centru nese název 28. října, na severu Církvičská a na jihu Sedlecká. Jižně od náměstí se nachází kostel sv. Martina, u severního okraje vlastního města poblíž Povltavských mlékáren kostel Nanebevzetí Panny Marie (nazývaný Církvička) a obchodní centrum Pramen. Severozápadně od centra se nachází Severní sídliště. Západně od centra se nacházejí výrazné kopce Cihelný vrch (470 m n. m.) a Sedlčanský Šiberný (478 m n. m.). Z jižní strany míjí centrum města silnice I/18 a se silnicí II/105 se kříží na kruhovém objezdu, v jehož blízkosti jsou tři obchodní centra: LIDL, Penny Market a Billa. V okolí leží Němečkova cihelna, jižněji pak velký zemědělský areál a Šípkova cihelna.
Město Sedlčany se skládá z deseti částí na sedmi katastrálních územích.
V katastrálním území Sedlčany leží samotné město. Na pravém břehu Mastníku, tedy ve východní části města, se v okolí železniční tratě nachází čtvrť Lhotka, plynule navazující na centrum, východněji pak Červený Hrádek a Na Skalách. Severně od osady Na Skalách se nachází (stále ještě v katastrálním území Sedlčany) část obce Vítěž. Východně od Vítěže leží Kolihový les.
V severní část města se nachází katastrální území Sestrouň. Kromě vesnice Sestrouň zahrnuje ještě vesnice Hradišťko a Zberaz a menší osady Na Chalupách a Roudný. Jižně od Roudného je krosový okruh Kotlina.
Západní část území města tvoří katastrální území Solopysky u Třebnic, zahrnující i osadu Šaldovna, katastrální území Třebnice, zahrnující též osady (ZSJ) Štíleček, Mleč a Podlipí, a katastrální území Oříkov, zahrnující též osady Oříkovec a Nová Hospoda. Na jihojihozápadě k městu patří katastrální území Doubravice u Sedlčan s vesnicí Doubravice a osadou Ústupenice, a na jihu města pak katastrální území Libíň zahrnující kromě Libíně i osadu Klimětice.
Současnost
Po listopadu 1989 došlo k privatizaci velkých průmyslových podniků, vzniku nových soukromých firem, úpravě historického jádra města i předměstí, ale také k částečnému úbytku obyvatel způsobenému hlavně nepříznivým přirozeným demografickým vývojem. V roce 2003 došlo k reformě veřejné správy. Byl zrušen i příbramský okresní úřad a některé jeho pravomoci převzala také sedlčanská radnice.